soustava čoček, neboli optických členů, jimiž prochází světlo na obrazový snímač. Objektiv má určitou ohniskou vzdálenost (např. 28 mm) a světelnost (např. f1,8). Čočky jsou v objektivu uspořádány do skupin, každý z členů eliminuje některou z chyb - aberaci, zkreslení atd.
Obrazový bod
Nejmenší jednotka plochy digitálního obrazu, nazývaná též pixel (vzniklo jako zkratka z anglického picture element). Každý pixel je nositelem informace o barvě, příp. jasu ve třech základních kanálech RGB
Obrazový stabilizátor
mechanické zařízení umožňující eliminovat neostrost, jež je způsobena pohybem fotoaparátu. Může být buď součástí objektivu, kde pohybuje optickým členem (i u analogových přístrojů), nebo pohybovat samotným obrazovým snímačem.Označení IS (Image stabilizer) u Canonu, VR (Vibration reduction) u Nikonu.
Ohnisková vzdálenost
Ohnisková vzdálenost je vzdálenost čočky nebo zakřiveného zrcadla od jejich ohniska. Ohnisková vzdálenost je vzdálenost jako každá jiná, měří se tedy v běžných délkových jednotkách. Její převrácená hodnota se nazývá optická mohutnost a měříme ji v dioptriích. Fyzikálně jednoznačnou definici ohniskové vzdálenosti vyslovil C. F. Gauss: „Ohnisková vzdálenost předmětového (obrazového) prostoru je podíl lineární velikosti obrazu (předmětu) v ohniskové rovině k zdánlivé velikosti předmětu (obrazu) nekonečně vzdáleného“. Z toho vyplývá, že obecně mohou existovat pro daný optický systém dvě různé hodnoty ohniskové vzdálenosti, jedna pro prostor, kde se nachází předmět („před“ optickým systémem), druhá pro prostor, kde se vytváří obraz („za“ optickým systémem). U spojné čočky je ohnisková vzdálenost kladná a odpovídá vzdálenosti průsečíku paprsku světla, který byl před průchodem čočkou rovnoběžný. Pro rozptylku se ohnisková vzdálenost uvádí jako záporná, a měří se od středu čočky do bodu, ze kterého zdánlivě vycházejí rovnoběžné paprsky zalomené čočkou. Je třeba podotknout, že u čoček závisí ohnisková vzdálenost na vlnové délce světla (tzv. barevná čili chromatická vada čoček).
U složitějších optických soustav, jakými jsou například fotografické objektivy, rozeznáváme několik různých ohniskových vzáleností:
* efektivní – vzdálenost ohniska od optického středu
* přední – vzdálenost „předního“ ohniska od prvního optického prvku
* zadní – vzdálenost „zadního“ ohniska od posledního optického prvku
Pro symetrické čočky mají přední i zadní vzdálenost stejnou; u čoček zanedbatelné tloušťky se všechny tři vzdálenosti měří od jejího středu. Při charakterizaci objektivů se obykle používá efektivní ohnisková vzdálenost.
Ohnisková vzdálenost kulového zrcadla je rovna polovině jeho poloměru. Znaménko je kladné pro konkávní a záporné pro konvexní zrcadla.
Ohnisková vzdálenost ve fotografii
Ve fotografii určuje poměr velikosti filmového políčka (nebo snímače) a ohniskové vzdálenosti zorný úhel zachycené scény. Fotografické objektivy se podle ohniskové vzálenosti rozlišují na širokoúhlé (s malou ohniskovou vzdáleností), normální (jejich úhel záběru zhruba odpovídá lidskému oku, takové snímky pak mají nejpřirozenější perspektivu) a teleobjektivy (ty jsou schopné „přiblížit“ i velmi vzdálené předměty a tak mají mnoho využití při fotografování sportu, divoce žijících zvířat a odhalených celebrit).
