Kdo by neznal z časopisů jako jsou National geographic, či z jiných cestovných a přírodopisných časopisů nebo přírodopisných dokumentárních filmů tyto pestře zbarvené žabky. Ano správně jsou to ty maličké krásně zbarvené ale také jedovaté žabky kterým říkáme pralesničky,barvířské nebo šípové žáby a hlavně  dendrobatky.

Řád Anura - žáby nadčeleď Dendrobatoidea dělíme na Aromobatidae (Allobates, Anomaloglossus, Aromobates,Rheobates, Mannophryne) a Dendrobatidae (Adelphobates, Ameerega, Colostethus, Dendrobates, Epipedobates, Excidobates, Hyloxalus, Minyobates, Oophaga, Phyllobates, Ranitomeya, Silverstoneia ) má asi 175 známých druhů alem je asi polovina je jedovatá. Jsou to silně teritoriální živočichové s denní aktivitou, samečkové svá nevelká území střeží roztomilým pískáním, bzučením, cvrčením či jakýmsi bubláním, čímž se také snaží přilákat samičky.



                 Pralesnička harlekýn (Dendrobates leucomelas)

Deštný prales je domovem neskutečného množství živočichů a dá se porovnat snad jen korálovým útesem kde na malé ploše žije obrovská spousta druhů živočichů . Ale abych se vrátil zpátky k pralesničkám kterých je spousta druhů některé více,jiné méně jedovaté a jejich velikost se pohybuje od 1,5cm až 5 cm.Barvy jsou také různé,většinou křiklavě žlutá,červená,oranžová modrá nebo zelená a můžou být jednobarevné i dvojbarevné příčně nebo podélně páskované nebo tečkované či různě jinak flekaté.



                  Pralesnička harlekýn (Dendrobates leucomelas)

Jak už jsem se zmínil tak spousta dendrobatek jsou jedovaté,jejich tělo vytváří sekret kterým se tělo žabky pokryje čímž se brání proti predátorům a infekcím a při požití nebo dostání se do krevního oběhu třeba jen malou rankou na těle působí otravu, ale tím že jsou už celá pokolení odchována u nás v zajetí jejich jedovatost ztrácí na síle. Proč? V volné přírodě se tyto žabky živý hmyzem (mravenci a termiti) z kterého jed získávají proto že pojídá jedovaté rostliny nebo ho sami vytváří.Tím že jim jejich přirozená potrava je nahrazována potravou která již neposkytá možnost nabití jedovatosti. Jed vylučovaný pokožkou však nelze u jedinců z přírody ani po několika letech chovu v teráriu podceňovat a vždy je na místě dodržovat alespoň základní bezpečnostní opatření. Připomínám že jed pralesniček je účinný především dostane-li se přímo do krve, což se může pochopitelně uskutečnit i kontaktem se sliznicí ale také jakákoliv manipulace holýma rukama je nebezpečná, stačí  máme-li na rukách nějaké oděrky či škrábance, a ´jed se nám dostane do krevního oběhu. Po každé manipulaci je důležité si pořádně umýt ruce!



                          pralesnička (Dendrobates tinctorius)

 

Pozor! Nezapomeňte že ,,šípové žáby,, jsou všechny chráněny dohodou CITES, jsou zařazeny v příloze II (B ve směrnicích EU). CITES je (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin) tak že by jste měli dostat při koupi žáby také ,,její občanku,, kterou by jste se měli při kontrole prokázat.Co se týká kontroly tak všechny tyto žabky musí být registrované také na Krajské veterině  v vašem bydlišti
VYHLÁŠKA č.75/1996 Sb.  Zkušenost je ale taková že většinou prodejci těchto žabek nic takového nemají a majitelé ani o ničem takovém nevědí. Jinak ceny pralesniček se pohybují podbně jako u rosniček od 100Kč po třeba 6000Kč, záleží na druhu a velikosti jedinců. Ovšem pokud nemáte CITES bývají pokuty  mnohem větší! Akde se taková roztomilá zvířadka dá koupit? Nejlépe od chovatelů na teraristických burzách, v některých lépe zařízených zverimwxech nebo jak už jsem se zmínil od chovatelů přes inzerci v časopisech nebo na internetu.
Tady je několik tipů alespoň na některé pralesničky:

Adelphobates castaneoticus, Adelphobates galactonotus, Epipedobates anthonyi, Excidobates mysteriosus,Dendrobates tinctorius azureus, Dendrobates truncatus,Dendrobates leucomelas,Dendrobates auratus, Dendrobates tinctorius, Dendrobates tinctorius, Dendrobates auratus, Oophaga sylvatica, Oophaga pumilio, Phyllobates bicolor, Phyllobates terribilis, Phyllobates terribilis, Ranitomeya imitator, Ranitomeya vanzolinii, Ranitomeya imitator, Ranitomeya uakarii, Ranitomeya amazonica, Ranitomeya reticulata, Ranitomeya fantastica, Ranitomeya reticulata,

Co vlastně k takovému chovu jedovatých žabek potřebujeme? Nejdříve se něco o nich dozvědět posbírat informace o jejich chování,čím se živí,jakou potřebují teplotu a prostředín v paladáriu ....Věřím tomu že někteří už  tyto malé skvosty přírody  máte doma někde z burzy  apod.  a teprve teď se sháníte po internetu jak a co udělat a co to vlastně obnáší. Špatný přístup ale pokud vám nezmrzly a mají žrádla dost tak máte chvilku na to aby jste dali všecko do pořádku.



                     Pralesnička harlekýn (Dendrobates leucomelas)

broméliemi které vytvoří jak  dekorativní prostředí ,tak domácí prostředí pro žabky a budou vám udržovat vlhkost ,místo pro rozmnožování ale také  úkryt pro žabky který je nezbytně nutný k jejich chovu.Dále můžou být použity také kapradiny, jávský mech, tilandsie ,ficus pumilio, scindapsus, phylodendron scandens...



                           

 Jako podklad jim dobře vyhovuje jako substrád rašelina,lingocel,jemný štěrk nebo kokosový substrát s listy buku nebo dubu které je jednou za čas (měsíc) třeba obměnit. Do terária jsem dával také skořápku z kokosového ořechu která dobře sloužila jako kryt. Další soušástí paludária pro pralesničky je jezírko ,není nezbytně nutné ale je zpestřením pro žabky tak jako zařízení paludária.Pokud jezírko nemáme nevadí, jako bazének pralesničkám dobře poslouží ,,koupaliště,, v broméliích které vodu dobře drží.Teplota v teráriu by měla být přes den kolem 25-26 °C přes den a přes noc m ůže poklesnout na 21-22°C.Optimální je když tuto teplotu má pokoj v kterém máme paludárium.Ušetřite si starosti kolem vytápění a nebudete muset dotápět topnými tělesy.



                           pralesnička (Dendrobates tinctorius)

Jako potrava jim slouží  malí cvrčci.octomilky, chvostoskoci, ...zde platí čím menší krmivo tím lepší a tím lépe mohou šípové žáby potravu pozřít.Větší  cvrčky mi odmítaly  sežrat. V domovině jim jako potrava slouží hlavně jedovatí mravenci a termiti, zkoušel jsem to s našimi druhy a nějak sem se nechytl, prostě je nežrali ani jen jediného.V chovu je důležité žabkám obalovat potravu ve vitamínech určených přímo žabkám a to při každém krmení nebo co druhý den používat Dendrocare či jiný preparát. Pulci pralesniček musí denně dostávat krmení pro malé akvarijní rybičky -Tetrarubinnebo něco nebo speciální krmení Dendrovit.
 Určit pohlaví u pralesniček je dost obtížné. Samičky jsou o něco málo větší a robustnější než samci. Samečci jsou  jsou teritoriální ,v dospělosti  vydávají zvuky  a můžete u nich vidět  vytahaný hrdelní vak častým zpěvem hlavně v době páření. Samečci mívají také větší přísavky na prstech.



                             pralesnička (Dendrobates tinctorius)

Rozmnožování páření dendrobatek

Když se vám podaří dostat až tak daleko jako je jejich rozmnožování,což je velice složitá záležítost, tak se mají žabky u vás opravdu dobře . (mě se to nepodařilo  a opravdu jsem se snažil). I když v volné přírodě je to  přirozený  jev který probíhá v období dešťů, kdy vlhkost ještě stoupá až k 100% tehdy se samečci  snaží  vyhledat vhodné místo pro kladení vajíček a pro pulce .Pokouší se samičku   nalákat  svým zpěvem (kuňkáním) a někdy dochází dokonce k rituálním soubojům mezi samci o samičku a takém o  teritorium  které  pak  brání proti ostatním vetřelcům.  Bývá to obvikle střed listů  bromélie kam svede samičku.Ta do danného místa snese někdy 2 až 25 vajíček o které se stará  sameček . Hlídá je před predátory a zvlhčuje . Již po 8-21 dnech se začínají líhnout malí bezbranní pulci které si samec naloží na záda a roznese je po okolí do ostatních bromélií nebo tam kde se  uchytila voda. Pozor u pulců je znám kanibalismus proto bych radil pulce oddělit od sebe. Důležité je udržovat teplotu vody kolem 22-25°C . Na rozdíl od mloků a čolků žabím pulcům začínají jako první narůstat zadní nohy.Metamorfóza, neboli přeměna pulce v žábu je jeden z velkých zázraků přírody. Příroda během vývoje dokázala kompletní proměnu stěsnat do tak neuvěřitelně krátkého časového úseku je samo o sobě neuvěřitelné . Až přestane pulec  dýchat žábry a ocásek se ztratí úplně trvá ještě půl roku u některých druhů až dokonce až 2 roky než žabka doroste v dospělého jedince schopného rozmnožování.



                           pralesnička (Dendrobates auratus)

                                                                                                                                              
                                                                                                                                                                                                                                Silvestr Szabo © 2008